Volha GAZ 24, Veřejná bezpečnost

ÚDAJE VOZIDLA: Volha GAZ 24
Výrobce: GAZ, SSSR
Rok výroby: 1977
Délka: 4735 mm
Šířka: 1800 mm
Výška: 1490 mm
Rozvor: 2800 mm
Pohotovostní hmotnost: 1420 kg

Vůz je vybaven benzínovým čtyřválcovým čtyřtaktním motorem o zdvihovém objemu 2445 cm³, který dává výkon 72,1 kW (98 koní). Existovala ale také celá řada motorů, které si tento fešák vyzkoušel. Jeden čas se Volha vyráběla s vysokotlakým motorem z peugeotu. Dále byly též vyráběny silné vozy pro KGB s osmiválci V8 z vozů GAZ-13 Čajka a později 2410 s V8 GAZ-14 Čajka. Na svoji dobu byly tyto vozy pak jedny z nejrychlejších, dosahovaly rychlosti až 200 km/h. Aby si však řidič mohl rychlou jízdu také náležitě užít, musel k velmi těžkému motoru, který byl umístěn vpředu, úměrně zatížit také zavazadlový prostor, jinak se vůz (s náhonem na zadek) velmi těžko ovládal. Standardní výbavou pak u silných KGB-černých vozidel byla 200 kilogramová litinová deska v kufru auta. Řidič samotný nebyl vzhledem k absenci posilovače řízení také žádná třasořitka. Pro bezpečné manévrování s tímto závodním tankem bylo zapotřebí umět dobře a účinně točit volantem. V GAZu M-24 se nacházela synchronizovaná, čtyřstupňová, manuální převodovka. Ve fázi vývoje byla i automatická určená pro třílitrový šestiválec, od té se ale časem upustilo. Není bez zajímavosti, že jelikož měla Volha i velkou spotřebu (oficiálně 10-12l/100km, neoficiálně až 20l/100km (poznámka editora: vlastní zkušenost z praxe: 10l úsporná jízda, 12l běžná jízda. Dostat se nad 14 litrů, by znamenalo extrém, nebo motor v katastrofálním stavu), tak se do poměrně objemného prostoru pro motor montovaly pohonné jednotky německého mercedesu, zvláště pak úspornější dieselové. Přední náprava prvních vyrobených vozů se musela pravidelně mazat. Její konstrukce byla z předchozího modelu Volga 21. (jako většina dílů u prvních sérií) Ani zadní náprava však nepatřila k technických zázrakům (I když svůj úděl plnila více než skvěle.). Volga měla tuhou zadní nápravu odpruženou půleliptickými péry, bez příčné stabilizace. Vpředu i vzadu byly použity pouze bubnové brzdy. Kotoučové brzdy vpředu byly montovány až od roku 1982 na model vyšší třídy 3102. Čas od času se vždy objevily snahy o modernizaci Volgy, ale jen hrstka nápadů se opravdu zrealizovala. Raritou je například terénní Volga pod názvem GAZ 24-95 s pohonem všech čtyř kol, vybavená podvozky ze závodu UAZ. Vyrobilo se jich jen pár, ale údajně jedna sloužila i L.I.Brežněvovi. Není bez zajímavosti, že se na Volze lišil i tradiční znak GAZu. Charakteristický jelen nebyl na červeném pozadí, ale poskakoval na zeleném podkladu.
Zdroj: cs.wikipedia.org

VOLHA GAZ 24 policejní verze ve filmu